Šmoulinka
ŠMOULÍ
Šmoulinka byla moje první zvířátko,s kterým se dalo už pomazlit a pohraát.Byla to zaksrlá králice plemene činčila.Přivezla se k nám až z Trutnova vlakem.Narodila se 5.10.2003.byla moc hodná,nebyla nijak agresivní a vcelku dost ochočená...přes den měla pořád otevřenou klec a kdykoliv si mohla vyskočit ven.Nikdy toho zbytečně nevyužila.Někdy i přes noc byla venku a skákala mi po posteli bylto takovej mazel...stačilo jenom zachrastit jejíma oblíbenýma bonbonkama a už byla u mne.Byla opravdu zlatá...po roce začala mít často průjem...kašel a divně pšíkala...taky ji přerůstali přední zuby,neuměla si je obrušovat a tak jsme každý měsíc jezdili k veterináři se zubama...pak se to stále více stupňovalo až už jí to dorůstalo čím dál víc rychleji...na zadku jí zůstvaly všechny výkali,které se ji tam usazovali a tvrdli,až měla na zadku velkou bouli tvrdých výkalů...potom už nemohla skoro vůbec chodit na záchod a začala mít čím dál větší potíže...měla nafouklé břicho a nechtěla ani moc pít...u veterináře ji to sundali a měla zase na chvíli pokoj...pak se jí však začala na bradě dělat boule...která se čím dál víc zvětšovala,měli jsme podezření,že by to mohla být rakovina,poté nám to i veterinář potvrdil...když už se ji to všechno dohromady zhoršovalo hodně,nechtěli jsme ji dál trpáit,idkyž takhle vůbec nevypadala,že by ji něco bylo...vesele pobíhala po koberci.Bylo to těžké rozhodnutí pro mně,jestli ji nechat utratit nebo ne,jediná věc,co mně z toho těšila byla,že jí bude lépe...že se už nebude muset s ničím trápit...jednoho dne sem svolila,ikdyž se slzama v očích a jelo se...u veterináře už to bylo mnohem horší,ta atmosféra...když jsme vešli do ordinace,už nás poznal a zeptal se nás jak jsme se rozhodli...jen sem přikývla a on se mě zeptal jestli chci u toho být...přikývla jsme a celou dobu sem se dívala jak mi můj králíček pomalu umírá před očima...to už sem nevydržela a začala sem brečet,Šmoulí jsme dali zpátky do přepravky a jeli na Včelnou...tam jsme ji pohřřbili vedle Beníka...jsou tam vedle sebe spolu a já věřim,že se mají dobře...někdo si asi řekne je to jen králík,ale pro mně to nebyl "jen" králík,ale i zvířecí kamarádka,která vřdycky na mně čekala,než přijdu ze školy a poslušně poslouchala všechno co sem jí říkala...Pro mně to nebyl "jen" králík...Nikdy na Tebe nezapomenu!!!